Existují různé složitější i jednodušší techniky, je ale důležité vybrat tu, která má největší efekt a bude pro pacienta nejvhodnější. Rozlišujeme invazivní a neinvazivní postupy zvedání obočí. Z neinvazivních je to chemický browlift botulotoxinem, nebo vytažení obočí nitěmi. Z invazívních postupů máme k dispozici temporální/přímý /interní nebo endoskopický browlift. To, jaký je mezi nimi rozdíl, se dozvíte níže

NEINVAZIVNÍ TECHNIKY používáme u malého poklesu obočí. Tyto techniky jsou dočasné, po vstřebání botulotoxinu nebo nití se obočí vrací do původního stavu

• Chemický browlift botulotoxinem – pomocí aplikace botulotoxinu do přesně zvolených bodů dochází k oslabení stahovačů a posílení zvedačů obočí. Tím docílíme lehké zvednutí jeho zevní části o několik milimetrů

• Browlift pomocí liftovacích nití – díky speciálním nitím zavedeným podkožně z vlasové hranice do místa obočí, provedeme jeho zvednutí do požadované výšky. Je to minimálně zatěžující a rychlá procedura. Problém je trvanlivost výsledku, každý má jinak silný čelní sval a jinak mu bude nit držet, stává se, že se nit uvolní, nebo ji prostě obočí neudrží. Výhodou je aplikace botulotoxinu do čelního svalu před aplikací nití, a to k omezení jeho síly

CHIRURGICKÉ TECHNIKY jsou sice invazivní, ale mají již stabilnější výsledky. Rozlišujeme:

• Přímý (direktní) browlift – principem operace je odstranění kůže v horní hranici obočí, a tím jeho vytvarování a pozvednutí do požadované výšky. Velice efektní, rychlá, nezatěžující operace, kterou je možné doplnit v lokální anestezii k operaci víček. Nevýhodou je, že každý pacient se hojí jinak, u někoho jizva není od počátku viditelná, u jiného se hojí přes stádium zarudnutí a je nutné počkat do vyblednutí. S odstupem 3 měsíců je možná tetováž jizvy k jejímu zakamuflování

• Interní browlift (browpexe) – tato technika se provádí jako doplněk k operaci horních víček, a to pro její přístup přes ránu po horní blefaroplastice. Díky tomuto přístupu máme možnost obočí ukotvit ve vyšší pozici bez nutnosti vytvoření dalších ran. Z dlouhodobého hlediska se tady jedná spíše o fixaci obočí s mírnou elevací, proto tuto metodu volím primárně u mírnějších poklesů

• Temporální lift s redukcí kůže – v lokální anestezii dle předoperačního nákresu se provede zvednutí kůže a podkoží od svalu v oblasti laterální (boční) části obočí a čela. Následně se obočí natvaruje, zvedne do požadované výšky a provede se redukce kůže se sešitím rány. Rána je skrytá ve vlasové hranici. Jizva většinou není vidět, ale opět to záleží na hojícím potenciálu pacienta

• Gliding browlift – provádí se také v lokální anestezii, kdy se z malých řezů do 5mm ve vlasech oddělí kůže a podkoží od čelního svalu v oblasti čela a obočí, následně se bez redukce kůže takto mobilizované čelo vysune do vyšší pozice a rány se zašijí. Nedílnou součástí této operace je zevní steh, který se zakládá přes kůži v celé mobilizované oblasti – tzv. hemostatická síť. Ponechává se 2-3 dny, s její pomocí se oblast ukotví v nové pozici a následně zhojí. Několik stehů v obočí se vytahuje až 6. den po operaci

• Temporální browlift s/bez endoskopu – provádí se z malých 5mm incizí skrytých ve vlasech, čili jizvy nejsou vůbec vidět. Většinou se u této operace využívá pro lepší vizualizaci endoskop, ale nemusí. U této techniky se zvedají měkké tkáně čela a skalpu od kosti s následným kotvením ve vyšší pozici, důležitou součástí operace je dostatečné uvolnění fixačních struktur obočí od kostních úponů. Tuto proceduru lze provádět pouze v celkové anestezii, výhodou je stabilita výsledku a absence jizvy v obličeji